…když jsem byla malá holka (tak asi pět let, co bylo předtím, si nepamatuju) milovala jsem žlutou barvu. Pak se to změnilo na tyrkysově modrou, pak na tmavě modrou, pak v pubertě na černou a tmavě růžovou (dneska se téhe barvě říká asi pink a možná i magenta), až přišly devadesátky a s nimi kniha „Barvy pro krásu“ či jak se to… Byla jsem zařazena jako jarní typ a měla nosit meruňkovou (brrr), lososovou (brrr), smetanovou (další brrrr) a velbloudí srst (třikrát brrrr).
…odhodila jsem s chutí svůj jarní typ a začala nosit různé odstíny rezavé a tmavě červené barvy a černou, kterou později nahradila tmavě šedá a ještě později tmavě hnědá. A khaki, ta ve mně evokuje kavčí trampský pravěk. A tak posledních asi 20 let jsou mé barevné preference pořád stejné – typ, netyp. Na podzim tmavě červevné odstíny, s blížícemi se vánocemi přidávám zlatá cinkrlátka a nosím tmavší a tmavší barvy (antracitovou, že), pak najednou první krokusy vystrčí růžky a musím mít něco zeleného, v létě se zelená mění na petrolejově modrou a s pozdzimem zas červená. Nuda, že? Prostě furt to stejný dokolečka ;-)
…letošní rok je rokem změny a tak mě v létě uchvátila smaragdově zelená, barva, které jsem se dlouho (a úspěšně vyhýbala).
….no a s podzimem se vrátila žlutá.
Žlutá, kterou nikdy nenosím, která mi nesluší (nebo jo?), žluté látky téměř nekupuji a používám je spíše jen jako akcent. Znám vlastně jen tři ženský, co maj rádi žlutou. Elistr:
a mojí Pipilottu:
…ale sluší jim to, že? Přišlo to nějak pozvolnu, najednou jsem zjistila, že moje děti mají spoustu žlutých věcí:
…a že prostě šiju žlutě, na malý holky:
…ale i na velký:
…dlouho toužím po kostkaté sukni, tak trochu ve vintage straoanglickém duchu. A pořád ne a ne nalézt tu správnou látku (nechi žádnou umělinu) a najednou je tady, objev století, tartan kostka… lněná… a žlutá! Tahle je moje:
…a tak po asi pětatřiceti letech se vracím a šiju žlutě. Ther mi tuhle říkala, že už ze žluté vyrostla. No já jsem moc nevyrostla a vrátila jsem se zpět a to žluté šití mě moc baví.
…ale nebojte, i ty ostatní podzimní barvy kavkám zůstaly ;-)
…já vím, že už je dávno zima a adventní zastavení (chacha) v plném proudu. Hřeju se z posledních letošních barev a vyhlížím, až se slunce vrátí nazpět.
Chcete nahlédout pod pokličku kavčích fotonápadů?
Ráda bychnapsala, že je to úplně snadné. Mnu ano, po 30 letech to je snadné. Zvu vás k nahlédnutí do kavčího fotopřemýšlení.
Nechte si zdarma rozkvést své mobilní displeje
Květin není nikdy dost. Natrhejte si ty nejvnavější květiny z kavčí zahrádky.