UA-137462728-1
Články autora

Hana Valentova

Šiji s láskou pro ty, co si dovolí být krásné, módním trendům a věku navzdory..... Něco málo o mé práci si můžete přečíst zde , zvu vás k nahlédnutí do svého obchodu a pro všechny začínající i pokročilé švadlenky jsou tu kavčí střihy a návody .
12.11. 2020

Zápisky z cest

Miluju listopad. Jako fakt. Jsou chvíle, kdy i lehkovážné kavky mluví vážně. Baví mě brzké stmívání a sychravé počasí. Do vánoc daleko a povinností pomálu. Nikam se nejezdí, besídky ještě nejsou, listí nehrabu  – však ono do jara zmizí. Teda předloni přišla vichřice a všechno naše listí nametla k sousedovi, kterýžto jest pěstilem golfového trávníku a lístečky zaváté z dáli ručně sbírá… Mám ráda...

5.11. 2020

Jak dlouho trvá ušít jedno tričko?

…mno… ehm ehm… mně to trvalo deset let ….ale …mám to! Šití triček mi přišlo vždycky jako vyšší dívčí: tohle já neumím, neumím to udělat hezky, nemám overlock, nemám coverlock, nekupuju úplety… no znáte to? …pominu li šití na panenky, povinné šití ve škole (nikdy nedošitá, ale nastehovaná (!) halenka) a nějaké pokusy pankáčským stylem v časech dospívání,...

23.9. 2020

Mé září & recept na dýňovou polévku

…je zde… To až se v září stmívá, už bez sametu, drsně naholo, po poli chodí smuténka a zpívá (J. Skácel) …je čas se zase sejít a pořádně fotit! …je čas nízkého slunce a vysokého nebe, táhnoucích ptáků, je čas modrých sukní a opulentních maxi šatů, studených večerů, červených šípků, čas burčáku a dýňové polévky. …léto bylo dlouhé, už se...

22.8. 2020

Ohlédnutí za létem

Babího léta dlouhá nit bílá a za časného rána z obruby léta odpáraná nutí nás přemýšlet a snít Ve chvíli žluté jako dým kdy léto naposledy klame do jehel ticho navlékáme do jehel s ouškem zlomeným (Jan Skácel) …já vím, ve škole vám říkali něco jiného, ale věřím, že tomu tak je. Léto začíná v květnu, po zmrzlých mužích, kdy se příroda probouzí...

24.7. 2020

Tam, kde je Island

Má zem je krásná jako stín červených borovic, tam, kde je Island, hoří den jako knot voskovic, hřímá zemí fjordů severák, má země zpívá jako pták, vím, že je příliš vzdálená, vzdálená, vzdálená. (Wabi Rywola) …letošní léto je zvláštní, trochu studené a trochu ustrašené, nepřeje příliš cestám za daleký obzor. Kavky mají rády moře, dálky a nemají rády...

6.7. 2020

Byla krásná, až to k víře není

Také letos je tomu 200 let, co se narodila Božena Němcová, která se proslavila napsáním lyrického eposu o babičce někoho úplně jiného. Otvírám občasné kavčí literární okénko, tentoktáte na téma Božena Němcová. Protože ona je tématem letního soutěžního kola flerového klubu Nestejní, klubu, který jede z velké části pod kavčím křídlem, dovolím si tedy odcitovat, co jsem pro...

25.6. 2020

O lásce k hedvábí a tak trochu o kavčí cenové politice

…tento článek měl původně býti o kavčí cenové politice, ale kašlu na to. Šiju prostě proto, že to jinak nejde ;-) Šiju věci krásné a originální, ale na cenu se příliš neohlížím. …jsem drahá. Nebo ne? Nemyslím ani tak srovnání cen se  slow fashion módou z řetězců, pro které šijí dětské švadlenky za dolar denně. Myslím spíše ve srovnání s ostatními handmade...

5.6. 2020

O touze dojít až k moři a červnových barvách

…už vás to někdy napadlo? Jen tak se sebrat a jít, kam vás nohy donesou a dojít třeba… …třeba až k moři? …náhodně spatřená mušlička na patníku v lázních Lipová probudila v mé dceři otázky, k čemu tam jako je. Co o znamená? Kam ukazuje? A když cesta zavolá, už není návratu. Je možné to odkládat, předstírat hluchotu, ale není možné neposlechnout. …mušle probouzí...

18.5. 2020

Vášeň, vůle, víra, vytrvalost

aneb kterak kavka k šití přišla …jak už to tak v životě bývá …náhodou. Když jsem byla malá chtěla jsem být cikánka, co hádá z ruky, ale když se nás (asi to bylo povinné) v páté třídě vyptávala ve škole soudružka učitelka, čím chceme být, neměla jsem odvahu to říct, a tak jsem plácla první, co mi přišlo na jazyk –...

5.5. 2020

Zastavení v máji

Ve velevzácných chvílích volného času si sem tam pročítám, co píšou všichni o zpomaleném čase letošního jara. Na mě tedy dopadlo spíše bezčasí, kdy se dny slévají jeden do duhého, bez svátků, oslav a nepracovních víkendů a taky bez volných večerů, protože ty jsou naplněny odloženou prací. Sleduji, kdo všechno začal péct chleba. Já jsem, po téměř deseti letech, přestala. Za dobu...