Tři kavky - nemódní návrhářka

Stříhám ty nejkrásnější a nejluxusnější látky na malé díly, abych z nich pak vyčarovala originální kousky oblečení, které už nebudete chtít sundat. Neřídím se žádnými pravidly, všechny moje modely jsou naprosto jedinečné a ani mnou neopakovatelné originály. Je-li i vaše duše svobodná, barevná, ekologicky smýšlející, bude vám v mých věcech dobře. Šiji s láskou pro ty, co si dovolí být krásné, módním trendům a věku navzdory.

...kdo jsem

...pořád si myslím, že je mi devatenáct a pořád si myslím, že moje vlasy jsou zlaté. Jsem maximalista v éře minimalismu. Milovnice krásných věcí, luxusních materiálů, pampelišek v trávě a prašných cest. Večná puberťačka s přebujelou fantazií, co si nedokáže pomoct a šije a šije. Jsem nemódní návrhářka.

"Prchávaje někdy od lidí, vidím to, co jiní nevidí" (J. Seifert)

 

...něco málo o mé práci

 

Když mám volnou chvilku, šiju. Nejsem švadlena, jen horečnatě realizuji vize, které přicházejí, řečeno s Jiřím Žáčkem, v mezerách mezi vteřinami. Inspirují mě barevné proměny ročních dob, zázraky všedních dnů, folklorní motivy a neodolatelně krásné látky.

Pocházím z generace, kdy šití byla naprosto běžná dovednost. Poprvé jsem usedla k šicímu stroji někdy na gymnáziu. Bez zkušeností, bez střihu, zato s jasnou vizí, jak by měl můj výsledný výrobek vypadat. Nebyla v tom touha po ručních pracích, ale přání nosit to, co by se mi líbilo. Ušila jsem patchworkovou zavinovací sukni. Ale nějak jsem neuměla začišťovat švy a bylo to celé takové kostrbaté… proběhlo ještě pár pokusů a nechala jsem to být.

…s narozením první dcery se u mě narodilo zase spousty nápadů. Šila jsem především v ruce, různá zvířátka a panenky. Absolvovala jsem i nějaké hand made kurzy, jejichž výsledkem byl sice skvělý výrobek, ale nesoucí myšlenku někoho jiného. Ke stroji jsem měla respekt. Výsledek byl vždy technicky daleko mým představám. Zkoušela jsem šít i sukně (z hlavy) a pořád to nebylo ono. Sem tam jsem si ovetřela Burdu a když jsem viděla tu nepochopitelnou změt čar ve střihové příloze, přišlo mi, že to nemůžu nikdy zvládnout.

…někdy v roce 2010 jsem objevila Ameriku a patchwork. Fascinovalo mě to. Při studiu patchworkových zákonitostí a klasických vzorů jsem najednou pochopila to, co jsem dřív neviděla. Jak vymyslet střih, sesadit dva díly, kde mám přidat a kde ubrat. Najednou to celé začalo dávat smysl. I ty čáry v Burdě se projasnily a najednou mi celá střihová příloha přišla trapně jednoduchá a došlo mi, že na tom nic není a hlavně, že ji nepotřebuji! Patchwork jsou pravidla, tradice a řád, Kavky jsou nejvíce fantazie, chaos a svoboda. Dohromady to nejde, vracím se zpátky na začátek, k oděvům.

… nyní již o sobě nepochybuji. Když šiju, čas stojí. A tak, v ukradeném čase, mezi péčí o čtyři děti, prací a domácností, horečnatě realizuji svoje vize. Nepoužívám střihy ani nákresy. Necítím se být švadlenou, jen realizátorkou svých snových vizí. Mám nevyléčitelnou slabost pro ty nejkrásnější materiály. Nejradši ze všeho dělám sukně a jiné oblečení na malé holčičky, tak ve školkovém věku. Zpravidla mají naprosto jasno, co se jim líbí, jaké barvy jim sluší. Mají odvahu vzít si na sebe co chtějí a nejsou zatížené předsudky a módními trendy. Ale umím šít i na velký holky, ale jen na takové, jejichž srdce je dosud svobodné.

 

...koutek pro duši

aneb chvilka poezie nikoho nezabije.... podobnost čistě náhodná ...nebo ....náhody neexistují?

Mé malé já

přálo si být

cikánkou, co věští z ruky

jenž naslouchává tichu

nevnímá zvuky

 

Však na místo dlaně

a jsoucna esoteriky

mým denním chlebem

jsou kouzla geofyziky

 

Na místo ohně

kočovného spřeží …

mám děti v domě

a manžel vedle mne leží

 

Tak ve chvílích volných

kdy nehraji si s čísly

svobodu své mysli

halím svépomocí

do batik a tkanin

mou drogou je tanin

když usedám

za svůj stroj šicí (Myrkri)

...groteska nakonec

...zvu vás ke shlédnutí tříkrálové grotesky o mé práci, která vyšla ve Fler Magazínu