Nejsnaží cesta, jak se líbit sama sobě

…byla jsem nemocná. Nic se mi nechtělo. Ležela jsem v posteli a poslouchala podcasty, což je něco, co normálně nedělám. Pustila jsem si Sádlo od Ridiny Ahmedové o přijetí vlastního těla. Je to síla. A smutek a zmar. Ty urážky, co se nám v dětsví zapíšou do duše se tak nějak neustále táhnou naším životem. Teďka nevím, jestli to říká přímo Ridina, nebo nějaká jiná účastnice, ale prostě když se nám někdo nelíbí, je to ok, ale přeci ho nebudeme urážet. A to přesně se děje ženám, které se z nějakého důvodu nevejdou do tabulek krásy. Mno můžete si šmahem říct, že jsou tyhle ženy ošklivé. Ženy, které jsou hosty podcastu si vesměs stěžují na nedosažitelný ideál krásy, který je nám všude předkládán Jako že problém dost pramení z toho, že nám nejsou médii předkládány ženy normálních konfekčních velikostí, např. v romantických filmech nikdy není hlavní hrdinka s alespoň mírnou nadváhou…

…jenže…já jsem tuhle četla ještě Baletky od Miřenky Čechové, o divokém dospívání na internátu a baletní škole v Praze 90. let a tam je celý fenomén body shamingu ještě mnohem mnohem drsnější. A přeci, kdo může víc odpovídat současnému módnímu vkusu než patnáctileté baletky? Možná jsou ty urážky jen otiskem doby, ve které jsme vyrůstali. Zjistla jsem, že nespokojenost s vlastním vzhledem v mé generaci chová prakticky každá. A možná ty, u kterých to čekáme nejméně, úplně nejvíc…

…takže, co s tím?

Je to vlastně snadné a lehko dostupné.

…jako jasně že né hurá akce selfíčko na mobil. Ale od někoho, kdo vidí, kdo nám dokáže dohlédnout dovnitř duše. Fotografie dokáže udělat ženu krásnější. V zrcadle vidíme v ostrém světle všechny ty drobné nerovnosti pleti a vylézající špíčky, ale na fotce je z odstupu vidět to podstatné a opravdu to nejsou ucpané póry. Fotografie dokáže kouzlem zvýraznit to krásné v nás, to je to pravé zrcadlo. Zapomeňte na retuše, vizážistky, složité kostýmy, umělé pózy a americké úsměvy.

Krásné jsme ve svém prostředí. Na místech, která milujeme. Při činnostech, která je pro nás typická. Což pro někoho může být třeba hra na kytaru, pro jiného nalévání kávy a pro dalšího jízda na koni. Ale když vás někdo (byť slavý fotograf) navleče do růžových tylových šatů s věnečkem a nejste zrovna víla, nebude to dobré. A to i když si připlatíte za sovu, lišku a slavnou vizážistku. Viděla jsem fotku, technicky a umělecky naprosto dokonalou, od skvělého fotografa. Na ní v kvetoucím madloňovém sadu hrála krásná nymfa ve vlající bílé říze na housle. Dokonalost sama. …teda…ehm ehm… až na to, že z fotky bylo na první pohled patrné, že modelka drží housle v ruce poprvé v životě a spíš než dokonale, to vypadalo trapně. Amatérsky. Určitě už jste to taky viděli. Všechny ty roztomilé maminky s bříškem s věnečky na hlavách nebo třeba svatební fotky. Málokdy si to sedne. Pokud máte dojem, že vám na tom něco nehraje, váš dojem bude dost možná správný. Musí to celé ladit.

A naopak buďte tím, kým jste. Pokusy o změnu kabátu vyznívají povětšinou trapně. Dobré je vaši podstatu něčím podrthnout.

Musím tedy hledat tramvaj?

…ale kdež! Jen prostě leckdy i to město má svůj půvab, a může to dobře fungovat. Prostě ne každá je lesní víla. Další, poměrně snadnou cestou, jak najít svoji přirozenost…je ….oblečení! Nejsou to jen hadry a není to jen obal. Tělo a duše jedno jsou. Jaká jste uvnitř, buďte i navenek.

…no já vím, tady se to trochu cyklí. Aby vám to slušelo, je potřeba vědět kým jste a co máte nosit. Oblečením se dá ledacos zakrýt a naopak zvýraznit to, co zvýraznit chcete. Umožňuje nám být tím, kým opravdu jsme. Protože:

…no a tady se to vrací tam, odkud kavky zpravidla vycházejí. Tedy k módě, šití a svéráznému náhledu na svět. Jste li čarodějka, rusalka, lesní víla, bohyně či princezna možná naleznete to své vysvěné v kavčím shopu. Často slýchávám od svých zákaznic, že nemohou nosit nyní moje sukně….až…až… až zhubnou…zkrásní….omládnou…. Je to přesně naopak! Sukně, správně střižená, v odpovídající barevnosti dokáže ledacos zamaskovat, co upnuté kalhoty nepokrytě ukazují. Výsledný dojem je obvykle mnohem štíhlejší…a originálnější.

Chcete se taky stát kavčí modelkou?

Jako že by se to propojilo…. měla byste krásnou fotku v kavčí sukni a aspoň by se vidělo, jestli vám to jako sluší, či spíše ne…Už je jich docela dost a já stále sbírám nové a nové tváře.

…tak trochu, ale jen trochu, měním kurz … ráda bych fotila více, i když to snad už ani nejde, protože prostě fotím pořád… či spíše na profesionální bázi. Chce li i vy mít svou sadu kavčích fotek, za zaváděcí cenu, prosím, napište mi…

Zatím je to ve stádiu zbožného přání. Mám kapacitu prozatím tak na cca 3-5 spíše odvážlivkyň. Může se jednat buďto o portrétní/brandové focení na vaše stránky, portrétní focení v kavčích modelech či produktové focení ve vašich modelech.

Chci si to radši vyfotit sám/sama

A pokud si myslíte že víte a rádi byste nakoukli pod pokličku kavčích plánů, mám tu pro vás ebook o tom, jak vyfotit tu nejkrásnější produktovou fotografii. Není zdarma, ale cena je velmi příznivá. A je nadupaný tajnými kavčími tipy.

…no a pro ty, co by třeba rádi na nějaký fotoworkshop, je to v procesu i když spíše ve stádiu zbožných přání. Ale když mi napíšete, určitě se to pohne. Třeba na: hanka@trikavky.cz