Odkud se vzaly Tři kavky

Proč Tři kavky? Co to vlastně znamená? To je otázka, kterou čas od času dostávám. Nejmenuju se Kavková, není to moje dávná dětská přezdívka, a moje značka nemá tři členy, ani nemám tři děti, tři kočky či něco takového…

…v onlinu se pohybuju vlastně už docela dlouho. Podotýkám, že v hand made sféře. Začínala jsem na Fleru a už je to fakt dávno. Zaregistrovala jsem se hned v prvním roce fléřího působení, kdy jsem přesně začala prodávat úplně přesně nevím, ale Fleru už je tak aspoň sladkých 16 a můj byznys nebude o moc mladší. No a tenkráte v pravěku onlinu to nebylo s webovkami a různými podpůrnými prodejními aplikacemi ouplně růžové, prostě jste buďto měli nějakou menší firmu a investovali do vývojáře, designéra, programátora a nebo jste měli možnost prodávat na facebooku (který nemám ráda a on to o mě ví), hand made tržištích typu Fler (ale jsou i jiné, jeden čas jich bylo docela dost, do dnešních dnů se uchovalo meiznárodní Etsy a taky slovenské Sashe, které tenkrát neexistovalo). A pak taky byla (a to hojně využívaná) možnost prodeje na živých prodejních akcích.

Na začátku jsem se jenom prostě zaregistrovala. Jako nakupující. Použila jsem svojí přezdívku (totiž zkomoleninu svého dívčího jména), která sice byla dost divná a trochu urážlivá, ale nijak mi to nepřišlo zvláštní. Koneckonců, byl to jen nick pro registraci. Nic víc. Stejný jako jsem používala ve vsech eshopech. Nebylo zvykem (a možná to ani nebylo povoleno) užívat vlastní jméno. Vcelku záhy jsem došla k tomu, že potřebuji nějaké rozumné jméno, pod kterým budu vystupovat navenek. Dlouho jsem nad tím přemýšlela a došla jsem k názoru, že nejlepší by bylo Tři kavky. Protože jsem velký fanda Sapkowského knih a Tři kavky je zlatý drak vlastním jménem Villentretenmerth (což se nedá vyslovit ani zapamatovat a znamená to cosi jako tři černí ptáci). Zlatý drak, který oficálně neexistuje, ale přesto vstupuje do příběhu a zlatí draci nosí štěstí. Přišlo mi to jako vynikající nápad, který jsem konzultovala v jedné podnikatelské skupině a došlo k téměř 100% shodě, že to je totální blbost. Hlavní argument zněl, že mi budou všichni říkat tři kravky…

O důležitosti jména

…odložila jsem to. Na několik let. Občas jsem to vytáhla…a došla jsem ke stejnému… prostě nevím…

…postupně jsem víc a víc cítila, že vlastně nemám žádné jméno, a že mě to drží zpátky. Jako říkáte si, no potřebuju nové vizitky (web, sítě, razítko….), ale když vlastně nevím, co tam napsat? A stejně to brzo změním. Nemá to cenu teď dělat, když nevím, co tam chci mít napsáno. Začala jsem nad jménem usilovně přemýšlet. Protože moje občanské jméno je úplně běžné a časté, všechny jeho myslitelné varianty byly v možnostech na doménu (nebo třeba emailovou adresu) samozřejmě dávno a dávno vyčerpány, pokud jsem nechtěla využívat poměrmně hojnou variantu typu Hana.Valentova2586. Rozhodla jsem se pro nějaké fitktivní krásné jméno. Jako třeba Josefína Delacroix, ale jěště lepší by bylo nějaké jméno po skutečné pra pra pra (…) babičce. Proklikala jsem se v rodokmenu až ke krásnému jménu Rain-cheval. Ach to je skvělé! „Rain“ je anglicky déšť a „cheval“ je farncouzsky kůň. Prostě deštivý koníček. To je naprosto skvěle graficky uchopitelné. Připadlo mi to jako famozní značka až do té doby, než jsem zjistila, že jméno Rain-Cheval je jen spřízněno sňatkem. Jako třeba jméno, které získá sňatkem sestra vašeho muže. Tedy žádný pokrevní příbuzný. Chjo… zpátky na začátek.

Zkoušela jsem něco vymyslet. Už jsem to zapomněla, byly to fakt poklady a nemůžu to objevit, ale vesměs to byly jména ovlivněné fantastikou typu „Vlčice z cenomanu“. Už jsem to nechala být a vrátila se po opravdu mnoha letech rozmýšlení zpátky na začátek. K nejkrásnějšímu drakovi, co se jmenuje Tři kavky.

O jednotném vizuálu

A najednou to celé začalo dávat smysl. Jméno jsem změnila někdy tak třeba v listopadu (asi 2018), hnedka v prosinci jsem si koupila domému, oslovila svou vybranou výtvarnici, totiž Magdu Andresovou, kterážto je úplně skvělá a navázala s ní spolupráci, ze které se narodilo kamarádství, že nutně potřebuji vizuál. Ale už jsem věděla, co chci. Chci draka, barvy, poetično, pohádkovost…

A pak to začalo svištět. Najednou jsem věděla, jak mám komunikovat na sítích, kterým jsem se do té doby zuřivě bránila. Věděla jsem, co tam mám dávat. V lednu o mně fler natočil grotesku, v únoru jsem měla webovky (možná ne úplně hotové, ale prostě byly a udělala jsem si je sama), v březnu jsem měla výstavu a v dubnu konečně i ty nové vizitky. A taky pohledy. Jako ten dlouhý pohled s drakem (kousek výše) ode mě dostanete k objednávce. Mám několik barevných variant, ale tahle zelená se mi líbí nejvíce. Mnu a protože moje zákaznice se vracejí a nepřijde mi dvakrát dobrý posílat pořád to samý, letos mám úplně novou edici!

Letošní nové pohlednice jsou klasický formát (přeci jen ten dlouhý se mi někdy nevešel do malé krabičky) a mám jednu variantu pro dětské zákaznice (omlouvám se všem malým chlapečkům, pro ně občas taky šiju, ale je to spíše výjimka, echt klučičí pohled – zatím – nemám).

O oblíbenosti draků v onlinu

…no to jsem netušila ;-) Jako fakt vůbec ne… když jsem trochu víc začala bloudit podnikatelskými skupinami, přiznávám, že jsou většinou ženské, chlapi asi dělaj ten byznys jinak, narazila jsem na draky. Leckdo se na ně odvolává a zaklíná se jejich energií… ale to už jsem se dávno procházela virtuálním světem pod dračím jménem Tři kavky.

O Zaklínačovi a seriálu od Netflixu

…tak to jsem taky netušila ;-) Poprvé jsem četla Zaklínače někdy v devadesátkách. A pak ještě několikrát a pokaždé jsem objevila novou vrstvu textu. Bývala to vcelku oblíbená fantasy kniha, ale přeci jen, nečtou všichni a ti co čtou, ještě nečtou všichni fantasy a už je to vlastně docela dávno… Zaregistrovala jsem existenci počítačové hry se Zaklínačskou tématikou, ale nikdy jsem jí neviděla, což vzhledem k tomu, že z gamesek znám akorát tetris a karty (a ještě toho Nokia červa), to není až takové překvapení. Kdysi udělali Poláci televizní seriál, však Zaklínač je jejich témněř nejslavnější vývozní artikl a možná že trumfnul i papeže, viděla jsem jeden díl…a bylo to …strašný…. Ale byla jsem vždycky vizionářka. Nejdřív jsem změnila jméno na Tři kavky, nic moc jsem tím nemyslela, prostě vizuálně snadno uchopitelný symbol, který má význam zejména pro mě…no a pak udělal Netflix ten Zaklínačovskej seriál a rázem se Tři kavky staly relativně známou figurou. Recenzi k tomuto seriálu psát snad ani nechci, viděla jsem jen tu první sérii (skoro na nic nekoukám) a nijak mě to nepřesvědčilo, že toužím vidět pokračování.

O Sapkowského odkazech v kavčím podnikání

…mnu těch je takových skrytě nenápadných docela dost. Andrzej Sapkowski (autor Zaklínačovské ságy a taky autor draka jménem Tři kavky) má skvělý styl psaní. Vrtsví, tak nějak nenápadně, svoje postřehy do různých mikropovídek a dílčích asociací a obrazů, které spolu na první pohled zdánlivě nesouvisejí, ale skládají ucelený obraz jeho vlastního světa. Který je staromódní a zároveň feministický, zelený, hrdinský a hlavně vtipný.

Kavky to lepí tak nějak podobně. Vrství různé svoje zdánlivě nesouvisející dílčí službičky a zboží, které se průběžně mění, ale ten vnitřní étos je pořád stejnej. Zrovna dneska jsem měla debatu (kterou jsem projela na celý čáře) o tom, jak je důležitý fokus na jednu věc. Je. To nepopírám. Ale neumím to.

Na závěr by to chtělo nějakou shrnující myšlenku. Tož dávám můj oblíbený citát. Marigold je potulný muzikant ze Zaklínačovského světa. A ta věta je taaaak pravdivá. Tak na to myslete. A buďte sví.

Nikdy nemáš druhou příležitost udělat první dojem

Marigold

A ještě PS, pro ty, co přemýšlí nad šitím na míru

…jelikož u kavek všechno zraje docela dlouho, když si objednáte sukni na míru, nepřijde vám do schránky ani zítra, ani za týden…ale prostě to nějakou chvíli trvá. Abyste si mezitím neokousaly nehty, přilétne vám do poštovní schránky (té skutečné) pohled s líhnoucím se drakem. Všechno má svůj čas.