…je zde…

To až se v září stmívá,

už bez sametu, drsně naholo,

po poli chodí smuténka

a zpívá (J. Skácel)

…je čas se zase sejít a pořádně fotit!

…je čas nízkého slunce a vysokého nebe, táhnoucích ptáků, je čas modrých sukní a opulentních maxi šatů, studených večerů, červených šípků, čas burčáku a dýňové polévky.

…léto bylo dlouhé, už se nám s Ther stýskalo po společném focení… krom stejných svetrů, stejně koupených telefonů (neznám nikoho jinýho, kdo by si kupoval telefon podle barvy) jako vždy šijem ze stejných látek

…jdem chytat ranní slunce na oblíbená místa, pod přísným dohledem naší maličkaté šéfové

…moc nás to baví…oblékáme krásné svetry a jdem na to:

…je čas modrých sukní

a sukniček:

…ale i krásných maxi šatů

…my jsme sice dvě, ale naše cílová skupina je stejná. Šijem pro všechny svobodomyslné divoženky, elfky, dryády a čarodějky…

…šaty, které si můžete bez obav obléknout i na svatbu

…zářijové slunce je krásné a hřejivé

…ale už to prostě chce přidat barvy

…a ještě víc

…pořád je to málo

…slunce už  tolik nehřeje a je čas na pořádnou dýňovou polívku! Tak tedy:

Kavčí dýňová polévka

• jedna malá dýně (nejradši mám máslovou „butternut“ ale i hokaido může být)
• zelenina na vývar (nejrůznější ořezy a zbytky podle chuti)
• polévkové koření (pár kuliček pepře, nového koření a jeden či dva bobkové listy)
• kousek másla
• sůl
• opražená dýňová semínka k podávání

Do středně velkého hrnce dáme vařit čerstvou zeleninu a koření na vývar. Jasně, můžete použít nějaký koupený vývar, ale je to škoda. Vaříme zvolna, se žďabcem tuku (kousek másla či lžička olivového oleje). Vaříme pomalu a pokud možno dlouho (ale nestříli se z toho). Čerstvá zelenina vařená půl hodiny zprudka je tisíckrát lepší než jakýkoli masox. Do vývaru dávám v podtstatě cokoli, co zrovna sezona dopřeje (krom extra barvících kousků typu čerevná řepa či špenát nebo velmi výrazným bylin, jako třeba kopr nebo máta). Takže třeba dnes jsem tam dala koření (pepř, nové koeření, bobkový list ze zahrady), jeden strižek česneku, jednu cibuli, dvě malé mrkve, tři dřevnaté ředkvičky, téměř kvetoucí brokolici, několik přerostlých fazolek, jedno rajče. Hodil by se celer, ale ten zrovna nebyl, tak alespoň celerová nať a nějaké další bejlí ze zahrady (lichořeřišnice, kadeřávek, bršlice…). Dala bych i petržel, kdybych měla. Osolíme, že.

Teď přichází nejpracnější část celé akce – totiž porcování dýně. Je potřeba dýni nakrájet, oloupat a naformátovat na menší kostky (a samozřejmě odpeckovat).  No leckdo tvrdí, že hokaido se může povařit i se šlupkou, ale já nevím, mě ta polévka pak přijde vždycky hrubá. V druhém hrnci (trochu větším) na másle zvolna opeču ty dýňové kostky až trochu zezlátnou. Zaliji připraveným vývarem, co se mi mezitím uvařil. Ještě trochu povařím všechno dohromady a rozmixuju dohladka. Dosolím a přidám tak hrníček mléka či smetany.

Na ozdobení dávám moc ráda opražená dýňová semínka (prostě je opečete na sucho na pánvi a posolíte) a když mám, dávám kapku oleje z dýňových semínek.

Tuhle polévku milují všechny děti a to dokonce i ty, co NIKDY (!) žádnou zeleninu nejedí. Je nasládlá, krásně hustá a hladká a hlavně, zářivě oranžová!

…takže co, zkusíte to?