Také letos je tomu 200 let, co se narodila Božena Němcová, která se proslavila napsáním lyrického eposu o babičce někoho úplně jiného.
Otvírám občasné kavčí literární okénko, tentoktáte na téma Božena Němcová. Protože ona je tématem letního soutěžního kola flerového klubu Nestejní, klubu, který jede z velké části pod kavčím křídlem, dovolím si tedy odcitovat, co jsem pro klub nastudovala.
Téměř s jistotou víme, že nebyla dcerou Terezie Panklové. A téměř jistě víme, že v jejích matričních záznamech docházelo ke změnám data narození. Čí byla dcerou, jest otázkou. Jako nejpravděpodobnější se zdá, že mladší sestry kněžny Zaháňské, Dorothey. Božena se tedy narodila na jiném místě a pod jiným jménem o čtyři léta dříve.
…ale… nechme to spát. Ona sama se touto otázkou nikdy nezabývala.
Kolem naší nejslavnější spisovatelky koluje spousta mýtů a bájí, povětšinou nepravdivých. Jeden příklad za všechny, nahlédněte ke Smu, jak to bylo s trnovou korunou na rakvi K. H. Borovského. Zapomeňte na to, co vám o ní kdy říkali ve škole a zkuste se začíst do její korespondence. Tam je klíč k její duši. Pravda, některé politicky žhavé dopisy (třeba ty Havlíčkovy) spálila, před smrtí pak zničila i většinu své milostné korespondence, ale i tak je to velmi zajímavé čtení. Zdarma jsou k dispozici třeba na stránkách pražské Městské knihovny Díl I, Díl II, Díl III, Díl IV.
Tay pár vybraných úryvků:
„Kdybych mohla volit, tedy bych si přála, narodit se znovu za dvě stě let nebo ještě možná později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší.“
„A kdyby i člověk všeho se nasytil, lásky se nikdy nenasytí, viďte?“
„A přece ve mně hoří plamen nejprudších vášní.“
„Já musím psát. Když jsem mnohdy mrzutostí nebo starostí sklíčená, jak sednu k psaní, žiji v jiném světě.“
„Barvy zbledly, špinavý papír zůstal.“
„Nemám tolik peněz, abych si koupila papír.“
„Ty Tvoje podvlíkačky už nejsou k správě. Pošli cukr.“
Dopisy jsou velmi současné a odkrývají hodně niterného. Tak např. její muž, Josef Němec – je pravda, že min. jednou, někdy v roce 1860 (po 23 letech manželství) došlo mezi Němcovými k prudké hádce, ze které si Božena odnesla několik modřin a podlitin. Závěr jejich vztahu vskutku nebyl ideální, ale ještě někdy v roce 1857 jsou její dopisy jemu velmi laskavé a až něžné (ve srovnání s ostatní korespondencí) a je vidět, že vztah mezi nimi byl a Božena mu dokonce v dopisech zmiňuje (tak nějak obecně) i své nevěry. To je dost moderní i na dnešní dobu ;-) Své děti měla velmi ráda, ale takovou tou dusivou láskou, která nenechá dítě ani nadechnout, plodí spoustu výčitek a nejsnažší je před ní zavřít oči a uši.
A jaká vlastně byla doopravdy? V našich myslích a učebnicích je prezentována buď jako mariánská světice nebo rebelující nymfomanka. Pravdu už asi nikdo nezjistí. Jisté je, že byla velmi krásná, muži jí padali k nohám v zástupech. Její názory byly velmi současné, v době, ve které žila, to muselo být peklo. Byla nemilované dítě a ona celý život zoufale žebrala o lásku a o peníze – obého se jí krutě nedostávalo. Po smrti jejího nejmilovanějšího dítěte (syna Hynka) je cítit veliká bolest z její duše, bolest, ze které se narodil idylický obraz babičky i rakovina hlodající její útroby. Zemřela mladá.
Nešťastná to žena.
Božena žila na mnoha adresách, se stopadesátiletým odstupem jsem i já svého času žila na Novém městě pražském, jen dva vchody od ní. Třeba jsme se někdy potkaly? Alespoň s otiskem její duše v dlažbě a kamení?
Inspirována touto dámou, ušila jsem… sukni. Ale nechtělo se mi do černé, ve které je většinou prezentovaná. Je krásná, romantická, s aristokratickým nádechem a plná růží a života, protože i ona byla. A byla krásná, až to k víře není… Ze lnu a hedvábí…
…mám tu rozešitou, ještě jednu velmi podobnou, ve stejném stylu, nostalgickou, v modrém duchu a velikosti cca L/XL – ale může být na vaše míry. Nebojte se mi nezávazně napsat (3kavky@post.cz).
…ke kavčí sukni je ještě jedna vyladěná, dívčí, co se skvěle točí
…fotily jsme samozřejmě zase s Ther, nelze jinak
…ale i Lenkou, která přinesla letité vydání Karly
a daly jsme si soutež o nejkrásnější Boženu.
…je to velmi inspirující téma, kavky mají nastřiháno (a neušito) ještě spousty kousků do téhle série, ale asi až do nějaké další soutěže.
Mám slabost pro še krásné, a ona byla krásná. Krásná, až to k víře není…
Byla krásná až to k víře není prameny nocí z vlasů tryskaly a ty oči uhrančivé ach ty oči uhrančivé zeleň moří a dva křišťály Trochu posmutnělá touha za úsměvem písnička ne ještě a už za předzpěvem Byla krásná až to k víře není sestra divizen a to čelo slunečné ach to čelo slunečné v hlínu ráje vtisklý sen Trochu posmutnělá touha za úsměvem písnička ne ještě a už za předzpěvem Byla krásná až to k víře není ústa hnízdo pomyšlení dvířka zámku nahoty ach ta dvířka nahoty Byla krásná až to k víře není (Fr. Halas) Tit. foto: sedmnáctiletá Božena Němcová – portrét od malíře Antonína Lhoty je součástí expozice zámku Vrchotovy Janovice
Chcete si vyfoti sami svoje krásné fotky?
Bude mi ctí a potěšením. Zkuste to! Není to tak složité, jak to vypadá.
Přejete si oedebírat kavčí novinky?
Je to snadné, registrujte se, ať vám napříště nic neunikne