Ohlédnutí

Určitě už jsem to někde psala, Nový rok nevnímám jako nějaký zvláštní předěl. Snad jen z účetního hlediska a pravdou jest, že spousta velmi různorodých zakázek má prostě termín „do Vánoc“ či spíše tak do půlky prosicnce. Začátek nového ročního/životního cyklu mám, když uklidím vánoční stromeček. Což je nejpozději v neděli po Hromnicích. A nebo, když je teplej rok, když vylezou první sněženky. To začíná nový kavčí rok.

A samozřejmě nelze pominout začátek školního roku, kdo má děti ve škole, dost se ho to dotýká.

V lednu jsme každým rokem jakási zpomalená a mám zimní spánek. Jedu vždycky tak nějak napůl. A kak, s rozsvíceným vánočním stromečkem za zády, přináším výběr toho nej z loňského roku.

Tváře

…ach velmi mě baví fotit portréty. Já vím, že portrét nemá být jen tvář, že tam ten portrétovaný vlastně ani nemusí být (jakože na fotce může být co já vím, třeba jen vaše rádiovka a mobil na rozbordeleném pracovním stole, a přesto jste to vy), že máme ukazovat prostředí okolo. Odolávám. Líbí se mi, když, po vzoru straých malířských mistrů, je vidět do očí. A to je asi tak vše. Mám pocit, že výraz tváře o člověku vypovídá víc, než je mu lecky milé. Přináším výběr několika z těch, se kterými mi bylo umožněno se potkat a nahlédnout jim pod kůži.

Jsou krásné, že? Je to jen střípek ze setkání z posledního roku. Krom jedné výjimky (studentka) se jedná o ženy mladé duchem, ten věk už tam nějaký bude. Původně jsem měla ve výběru ještě jednu fotku s modelkou, ale přesto, že byla velmi krásná, odmázla jsem jí. Chyběla tam ta opravdovost. Syrovost. Život.

Sukně

Další moje radost. Šiju málo, ale víc to promýšlím. Výběr toho nej z posledního roku. Jsou to všechno naprosté originály. Možná je potřeba na kavčí sukně pohlížet spíše jako na umělecký artefakt, než na kus oděvu.

Sukničky

…neopakovatelné. Tohle mě baví nejvíce. Šití pro malé slaďošky.

Čelenky

…čelenky cyklicky opouštím a vracím se k ním. Teď mám zrovna období návratu. Miluju tohle bezezbytkové šití. Vznikají tak nějak samy, mimo mě a mimo čas. Věřím, že ta energie do nich zašitá je znát. Rozsviťte si den.

No a chcete si ušít vastní čelenku? Protože ono je to vlastně nejvíc. Drobné chybky nevadí, jen vy víte, co máte nejraději. Sem tam mívám v nabídce pytlíčky s odstřižky právě na takovéto šití. Ale dost časti hnedle zmizí, číhejte ♥ No a pak tu mám pro vás návod. Zkuste si to! Zvládnete to. Není to ouplně ízypízy projekt, ale o to větší z něj budete mít radost.

Květiny

…ano ano fotím moc ráda květinová zátiší. Loni došlo na dlouho vysněný projekt, totiž květinové kalendáře. Letošní už jsou vyprodané (tedy ještě jsou dva poslední za velmi sníženou cenu), příští rok budou tak nějak podobné. Jiné kytice, ale stejný styl. Máte-li odvahu si koupit kalendář již teď, dost ušetříte. Je to zajíc v pytli, já vím, ale kdo sledujete kavky, tušíte, co máte čekat.

Periferie

Jsem svým založením hraničářka. A tak jsem začala fotit místa na rozhraní dvou světů, zapomenuté kouty naší matičky Prahy, která opakovaně boduje v soutěži o nejkrásnější místo světa. Periferie. Snažím se ukazovat poetiku míst, na která se tak trochu zapomnělo.

Léto v Čakovicích

Palmovka….

Krajiny

Krajiny jsou moje téma, dlouho jsem to nějak neviděla, ale je to tak. Jsou místa, co k vám promlouvají. Přináším vám ty moje. A můžete je mít i doma na zdi