…mno… ehm ehm… mně to trvalo deset let ….ale …mám to! Šití triček mi přišlo vždycky jako vyšší dívčí: tohle já neumím, neumím to udělat hezky, nemám overlock, nemám coverlock, nekupuju úplety… no znáte to? …pominu li šití na panenky, povinné šití ve škole (nikdy nedošitá, ale nastehovaná (!) halenka) a nějaké pokusy pankáčským stylem v časech dospívání, šiju asi deset let. Krom sukní a šatů zvládnu waldorfskou panenku včetně vymodelované hlavy, zvládnu si vymyslet střih na zvířátko, umím ušít kabelku s přehršlí kapes, patchworkovou deku, zimní kabát, nebojím se zipů, šiju z látek lehkých jako pavučinka i těžké vlny…. ale triko??? To triko, co nic nestojí a dá se všude koupit a přitom je tolik domácích švadlen, které dělají jen trika a leginky pro děti a byznys jim skvěle jede? Ne to teda kavky nedělají…. nikdy… nikdy! nikdy?

…ale víte co se říká:

chcete li pobavit pánaboha, seznamte ho se svými plány do budoucna

…tak opatrně kupuju úplet, mám jasnou vizi naprosto skvělého těhotenského trika. Jenže můj stroj nějak úplet neprovazuje… a fakt blbě se to střihá….

…koupila jse tedy ty nejkvalitnější japonské nůžky a jehly na šití úpletů (mají kulatou špičku) mezitím se miminko narodilo…a zas to odkládám…. a to jako na několik let

…sem tam zkouším nějaký pokus, ale prostě nejsem spokojená s výsledkem. Nakoupila jsem zas spoustu biobavlněných a merino materiálů –
další miminko  a další výzva že :-) …ušila jsem jednu noční košili, ale po delším boji jsem jí kolem krku olemovala ručně vyšívacím hedvábíčkem obnitkovacím (či jak se to)…mno… ne že by to nešlo, ale je to takové příliš neprofesionální…

…abyste věděli, že nekcám…tomu miminku na fotce ve spacím triku z biobavlny (made by kavky), už bylo deset let ;-)

Musím říct, že šití bez overlocku, který šije pružným stehem a zároveň úhledně okrajuje přebytečný materiál, mě hodně naučilo. Nemůžete dělat takové ty ízy pízy projekty (nákrčník či tepláčky), chce to něco složitějšího, chce to více přemýšlet. Nemůžete jen tak nechat zastřižený okraj a jen ho prošít kontrastní nití, chce to vymyslet, co s tím. A tak z nedostatku technického vybavení jsem objevila základy kavčího looku, vrstvení, krajky a lemovací proužky, dvojité protočené kapsy, francouzské švy, zipy či šikmý proužek došívaný ručně.

A ten overlock jsem si po mnoha letech nakonec koupila. Problém nebyl ani tak investice do stroje, či spíše kam, ho umístit. No nakonec to nějak dopadlo. V součásné době mám tři stroje, přičemž, jeden bydlí v ložnici, druhý na chodbě před dveřma (tam teda dost překáží, jenže z něj neustále někdo vytahuje nitě) a třetí za psacím stolem.

Ušila jsem zase pár triček, ale jako vždy jsem nebyla dvakrát spokojená. Nikdy se mi nelíbilo lemování kolem krku. Jasně vím, že se ten lemovací proužek musí víc tahnout, ale prostě to nebylo ono.

Až letos, po deseti letech šití, se to nějak zlomilo. Vlastně dělám všechno pořád stejně, ale najednou to jde. Ráda bych dala nějaké ponaučení, ale nevím, prostě když jsem se rozhodla, že to půjde, šlo to.

A tak, novinka všech novinek, kavky šijí trika! ….no vlastně to žádná trika nejsou, protože to jsou…ehm ehm

šaty!!!!!!!!!!!!!

…no a kdybyste si chtěli taky něco ušít, zkuste třeba kavčí střihy & návody. Krok za krokem to zvládne každý (a tedy i kavka).