2) křída v tužce – vypadá to jako pastelka – pro mě objev století. Křídou si přímo na látku kreslím různé odměřené značky a poznámky. Střihy téměř nepoužívám.

3) nůžky – bez nich by to teda nešlo. Mám ty nejlepší, japonské, které dokáží ustřihnout to nejjemnější hedvábí ale i pořádnej softshell. Můj muž je občas brousí. Na nůžkách nešetřete, s tupými je práce akorát k zlosti. A krom toho, alespoň pro kavky, je stříhání nejzajímavější část celého procesu. Mám třeba jen malou chvilku, nemá cenu nic začínat, tak si jen skládám k sobě látky a sem tam střihnu něco malého. A když už mám střiženou malou sukýnku, nechtělo by to ještě větší? A v inverzní barevnosti? A ze zbytků čelenku? A nebo by byl lepší veselý patchworkový polštář? S nůžkama v ruce mi to vždycky myslí děsně rychle ;-)

4) špendlíky – používám dlouhé. Krátké mě neba ;-) mám úplně slaboučké, entomologické, i o něco silnější i pořádně silné. Ale všechny se skleněnou hlavičkou. Kavky se vyhývají plastům, kde to jde. A milují krásné věci. I ty nejobyčejnější. Tady třeba dárková sada špendlíků, kdybyste chtěli potěšit nějakou švadlenku.

5) nitě – na nitích záleží. Kupuji na kilometry. Nejčastěji Aman ASPO 120, krásné barvy v tisícimetrovém návinu. Vypadá to jako zanedbatelná blbost, ale při nákupu nití vždycky utratím několik tisíc.Kupuji většinou tyhle Amann – Befil S -120 (to je údaj k tloušťce nitě) v různých barvách. Mají papírovou špulku, jsou baleny po 10 kusech v krabičce a dávám je i do overlocku. Pak někdy beru i Amann – Belfil S-80 (ty jsou o něco silnější). Hodí se na strojní vyšívání a a efektní prošívání. …mno já vím, že k vyšívacím strojům se dodávají nitě lesklé, slabé, viskózové…ale popravdě, mně to snimi nějak nejde, trhají se mi… s těmihle silnými Amankami vypadá výšivka vždycky luxusně. Obzvlášť kontrastní barvou na tmavší látce. A pak ještě nesmím zapomenout na tyhle bavlněné. Na vyšívání a efektní ruční prošívání se báječně hodí dírkové hedvábí.

6) žehlička – dlouho mi trvalo, než jsem přišla na to, že je nutné všechno šití pečlivě žehlit, aby si to pak pěkně sedlo. Pečlivě každý  nastříhaný kousek vyžehlit, švy rozžehlit. Nemám žádnou olíbenou značku žehličky, kupuju vždycky nějakou střední třídu a snad nikdy mi ještě nevydržela ani ty dva roky, co je záruka. Není důležité čím, ale jestli žehlíte ;-)

7) čas – tak tohle je asi úplně nejvíc. Bez něj by to prostě nešlo. Nejtěžší je začít, pak už to jde samo. Ale vyzkoumala jsem, že když šiju, čas stojí.

…mno a kdybyste po těch střizích přeci jen zatoužili, tak tady je trocha kavčí inspirace ;-)

Otázka na konec:

Záleží na výběru šicího stroje?

…no ano i ne :-) ba ne, všechny hobby stroje (teda asi krom té úplně nejlevnější šuntové kategorie) šijí vlastně dobře. A mají spoustu vychytávek. Bohužel platí úměra:

Čím levnější stroj, tím více plastových součástí

…takže pokud šijete hodně, budete potřebovat nápadně často šicího servicemana a nebo dražší stroj. Kavky mají stroje tři. Jeden plně mechanický Pfaff, protože kavky, digitální době navzdory, milují složitá řešení. Šije skvěle, i silné materiály, krásný steh. Nevýhoda jsou chybějící stehy ozdobné. Pak mám Pfaff s vyšívacím nástavcem, moderní digitální.  Krásný steh, ale vlastně ten mechanický funguje nějak přehledněji. A ještě overlock od Brothera, s tím jsem spokojená tak napůl.

A co látky?

…látky jsou jistojistě původcem mé šicí závislosti. Ano ano, šít se dá z ledasčeho, ale novým látkám se nic nevyrovná. Přehled kavčích oblíbených materiálů je v tomhle článku. Pokud bych měla doporučit alespoň nějaké z nekonečného moře látkových obchodů, tak volím: Sartor (len, hedvábí, luxusní materiály a repliky historických látek), Vierma (závan Ameriky – potištěné bavlny od těch nejlepších designérů a skvělé barvy) a Ateliér Terej (skvělé autorské kanafasy, krásné barvy, bavlna a len).