Byla krásná, až to k víře není

Také letos je tomu 200 let, co se narodila Božena Němcová, která se proslavila napsáním lyrického eposu o babičce někoho úplně jiného.

Otvírám občasné kavčí literární okénko, tentoktáte na téma Božena Němcová. Protože ona je tématem letního soutěžního kola flerového klubu Nestejní, klubu, který jede z velké části pod kavčím křídlem, dovolím si tedy odcitovat, co jsem pro klub nastudovala.

Téměř s jistotou víme, že nebyla dcerou Terezie Panklové. A téměř jistě víme, že v jejích matričních záznamech docházelo ke změnám data narození. Čí byla dcerou, jest otázkou. Jako nejpravděpodobnější se zdá, že mladší sestry kněžny Zaháňské, Dorothey. Božena se tedy narodila na jiném místě a pod jiným jménem o čtyři léta dříve.

…ale… nechme to spát. Ona sama se touto otázkou nikdy nezabývala.

Kolem naší nejslavnější spisovatelky koluje spousta mýtů a bájí, povětšinou nepravdivých. Jeden příklad za všechny, nahlédněte ke Smu, jak to bylo s trnovou korunou na rakvi K. H. Borovského. Zapomeňte na to, co vám o ní kdy říkali ve škole a zkuste se začíst do její korespondence. Tam je klíč k její duši. Pravda, některé politicky  žhavé dopisy (třeba ty Havlíčkovy) spálila, před smrtí pak zničila i většinu své milostné korespondence, ale i tak je to velmi zajímavé čtení. Zdarma jsou k dispozici třeba na stránkách pražské Městské knihovny Díl I, Díl II, Díl III, Díl IV.

Tay pár vybraných úryvků:

„Kdybych mohla volit, tedy bych si přála, narodit se znovu za dvě stě let nebo ještě možná později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší.“

„A kdyby i člověk všeho se nasytil, lásky se nikdy nenasytí, viďte?“

„A přece ve mně hoří plamen nejprudších vášní.“

„Já musím psát. Když jsem mnohdy mrzutostí nebo starostí sklíčená, jak sednu k psaní, žiji v jiném světě.“

„Barvy zbledly, špinavý papír zůstal.“

„Nemám tolik peněz, abych si koupila papír.“

 „Ty Tvoje podvlíkačky už nejsou k správě. Pošli cukr.“

Dopisy jsou velmi současné a odkrývají hodně niterného. Tak např. její muž, Josef Němec – je pravda, že min. jednou, někdy v roce 1860 (po 23 letech manželství) došlo mezi Němcovými k prudké hádce, ze které si Božena odnesla několik modřin a podlitin. Závěr jejich vztahu vskutku nebyl ideální, ale ještě někdy v roce 1857 jsou její dopisy jemu velmi laskavé a až něžné (ve srovnání s ostatní korespondencí) a je vidět, že vztah mezi nimi byl a Božena mu dokonce v dopisech zmiňuje (tak nějak obecně) i své nevěry. To je dost moderní i na dnešní dobu ;-) Své děti měla velmi ráda, ale takovou tou dusivou láskou, která nenechá dítě ani nadechnout, plodí spoustu výčitek a nejsnažší je před ní zavřít oči a uši.

A jaká vlastně byla doopravdy? V našich myslích a učebnicích je prezentována buď jako mariánská světice nebo rebelující nymfomanka. Pravdu už asi nikdo nezjistí. Jisté je, že byla velmi krásná, muži jí padali k nohám v zástupech. Její názory byly velmi současné, v době, ve které žila, to muselo být peklo. Byla nemilované dítě a ona celý život zoufale žebrala o lásku a o peníze – obého se jí krutě nedostávalo. Po smrti jejího nejmilovanějšího dítěte (syna Hynka) je cítit veliká bolest z její duše, bolest, ze které se narodil idylický obraz babičky i rakovina hlodající její útroby. Zemřela mladá.

Nešťastná to žena.

Božena žila na mnoha adresách, se stopadesátiletým odstupem jsem i já svého času žila na Novém městě pražském, jen dva vchody od ní. Třeba jsme se někdy potkaly? Alespoň s otiskem její duše v dlažbě a kamení?

Inspirována touto dámou, ušila jsem… sukni. Ale nechtělo se mi do černé, ve které je většinou prezentovaná. Je krásná, romantická, s  aristokratickým nádechem a plná růží a života, protože i ona byla. A byla krásná, až to k víře není… Ze lnu a hedvábí…

…mám tu rozešitou, ještě jednu velmi podobnou, ve stejném stylu, nostalgickou, v modrém duchu a velikosti cca L/XL – ale může být na vaše míry. Nebojte se mi nezávazně napsat (3kavky@post.cz).

…ke kavčí sukni je ještě jedna vyladěná, dívčí, co se skvěle točí

…fotily jsme samozřejmě zase s Ther, nelze jinak

…ale i Lenkou, která přinesla letité vydání Karly

a daly jsme si soutež o nejkrásnější Boženu.

…je to velmi inspirující téma, kavky mají nastřiháno (a neušito) ještě spousty kousků do téhle série, ale asi až do nějaké další soutěže.

Mám slabost pro še krásné,  a ona byla krásná. Krásná, až to k víře není…

Byla krásná až to k víře není
prameny nocí z vlasů tryskaly a ty oči uhrančivé
ach ty oči uhrančivé
zeleň moří a dva křišťály

Trochu posmutnělá touha za úsměvem
písnička ne ještě a už za předzpěvem

Byla krásná až to k víře není
sestra divizen a to čelo slunečné
ach to čelo slunečné v hlínu ráje vtisklý sen

Trochu posmutnělá touha za úsměvem
písnička ne ještě a už za předzpěvem

Byla krásná až to k víře není
ústa hnízdo pomyšlení
dvířka zámku nahoty
ach ta dvířka nahoty

Byla krásná až to k víře není (Fr. Halas)

Tit. foto: sedmnáctiletá Božena Němcová – portrét od malíře Antonína Lhoty je součástí expozice zámku Vrchotovy Janovice