Narodila jsem se v roce, kdy v Praze poprvé zpíval Johny Cash. V pěti letech jsem chtěla být bílá princezna, co bydlí na stromě a spí v houpací síti. Pak jsem dostala rozum a přála jsem si být cikánkou, co hádá z ruky. Na gymnáziu jsem hltala knížky Josefa Vágnera a chtěla jsem taky chytat lvy v Africe. Až asi rok před maturitou mi došlo, že dneska už tam těch lvů moc nezbylo. Zachránil mě letáček o geofyzice, což je obor na pomezí technické vědy a aplikovaného čarodějnictví, o kterém jsem do té doby nikdy neslyšela, a tak jsem ho šla studovat.
Na počátku kavčího šití bylo slovo. Asi tak v páté třídě se nás soudružka učitelka ptala (nejspíš to bylo povinné), čím chceme jednou být, a zapisovala to do jakéhosi výkazu a došlo mi, že to přeci nemůžu říct. Plácla jsem tehdy první slovo, které mi přišlo na mysl… a to slovo bylo… švadlena. No, ale s odstupem let musím říct, že se stále necítím být švadlenou. Spíše nemódní návrhářkou.

Odjakživa se považuji za sice svérázně uvažující, leč manuálně totálně nezdatnou osobu. Jestli jsem kdy měla nějaké tajné stínové (přiměřeně rozumné) povolání, bylo by to rozhodně něco z knižní branže (knižní vazba, grafika, typografie, ilustrace, …) a když po třicítce vystrčila zoubek počínající krize středního věku, šla jsem na kurz ruční knižní vazby a tam jsem uviděla… látky z Ameriky! Láska na první pohled. Svázala jsem jen ty dvě knihy na kurzu, ještě ten samý večer jsem objednala první látky zpoza velké louže a od té doby šiju a šiju...

Zavalena jinými povinnostmi, v čase navíc, který nemám, šiju. A úplně nejradši střihám. Nepoužívám příliš střihy ani nákresy, jen si sem tam kreslím křídou v tužce (to je věc, teda!) značky na látku. Kupí se mi tu různé rozešité kusy, kapsy, nastříhané díly, které už ale vůbec nevím, k čemu byly. Čas od času se mi něco ztratí. Když rozešitá hromada začíná přepadávat na všechny strany a je zrovna vhodná konstelace, usedám k šicímu stroji a snažím se z toho něco vyčarovat. Zpravidla zkombinuji (ať záměrně či omylem) jiné díly, než jsem měla původně nachystané. Jinak to neumím. Výhodou tohoto způsobu práce je naprosto zaručená a ani mnou neopakovatelná originalita jednotlivých kousků.